top of page
Obrázek autoraŠlechtislava Van Řapek

Jak jsme sborem proběhli únorem

Lesní dovádění


Tak už zase jdem vstříc lesním radovánkám.



V lese jsme v únoru stavěli domky. Je to naše oblíbená činnost, taková volná, nikým neřízená zábava. Nejsme jediní lesní architekti, někdy jen upravujeme poničený domeček, který před námi postavil někdo jiný. Nepředstavujte si nějaký obyčejný malinký domeček, vhodný tak maximálně pro rodinku myší. V našich domech se pohodlně posadí i dospělý jedinec.




Někdy se nějakému tomu zranění nevyhneme. Často je to vlivem průzkumnictví, nebo jen nezvládnutí situace, přecenění vlastních sil. Co už, své limity musí děti poznat. Naštěstí máme v dětech správné saniťáky, kteří rychle zareagují, sestaví improvizovaná nosítka a poškozeného donesou k ošetření.



Cesty z lesa jsou pak někdy dobrodrůžo, neboť se musíme spustit městskou hromadnou dopravou.


Lučištníci vyhlížejí autobus

V mechu a kapradí si zase užíváme lesní hromadnou dopravu, ve které se dá sníst svačina, psi sem můžou bez košíku a pobíhání sem a tam nikoho neotravuje.




Zahrada


Bahniště opět změnilo svoji podobu. V únoru se na něm makalo do úmoru. Vyhrabat jámy a tunely není ve zmrzlé půdě nic lehkého, ale naši dělníci to zvládají na výbornou.



Račte si povšimnout, jakým důmyslným způsobem si kluci opatřují vodu technikou kyblíkového sparingu.


O fotbale


se nám v tomto příspěvky psát moc nechce, ale nic jiného nám nezbyde. K mladším žákům se od posledního únorového týdne připojili i ti nejstarší mazáci a proto teď stojí za to utkání sledovat. Důkazní foto nemáme, budete nám muset věřit. Nebo přijít a fandit. :)


O koši


Kdo se letošní školní rok chtěl zabavit střelbou na koš, čekalo ho nemilé překvapení. Vlivem povětrnostních podmínek byl náš koš oválného tvaru, takže míč skrze něj nemohl projít. Tým družiny se pokusil o nápravu. Zrecyklovali jsme adventní věnec, který nám žákyně z 6. třídy utemovala drátkem, upletli síť a pomocí provázku upevnili namísto koše starého. Chvíli to fungovalo, ale pak se objevily první mouchy. Pokud si nyní chcete nacvičit basketballové parádičky, budete potřebovat kámoše, který vám koš podrží v patřičném úhlu.



Láska


Ne každý je fanouškem svátku sv. Valentýna. Leckdo by se mohl cítit jako oběť neúprosného kolotoče marketingu a snahu o dosažení zisku přes základní lidskou emoci: lásku. V našem případě se nemusíte bát, že bychom dětem prodávali kytky, čokolády, balonky a dávali najevo, že za nic nestojí, když není zamilovaný. Právě naopak. Láska přece neznamená jen “zamilovanost”. Rádi máme přece i svoje rodiče, kamarády , učitele, domácí mazlíčky, řasokoule, monstery nebo oblíbený šutřík. Na dílnách jsme vyráběli přáníčka, která tuto náklonnost vyjadřují.


Dílničky


V posledním únorovém týdnu jsme měli napilno. Proběhlo asi nejvíc dílen v jednom týdnu. Oslavili jsme Den cestovního ruchu a den mateřského jazyka.




Highlightem vnitřních dílen bylo mramorování papíru. Z této techniky se nám dochovalo pár nevyzvednutých kousků, pokochat se jimi můžete na nástěnce před školou.




Ve stejný čas probíhala dílnička, kterou organizovaly děti z druhé třídy. Vyráběly se květinky z krepového papíru.




Děti si zamilovaly zapůjčený psací stroj. Hlavně jeden chlapec na něm započal ryze badatelskou práci. Ve své stati s zamýšlí na velikostmi měst ve 14. století. Nic mu nevadí, že stroji chybí číslo 1, nebo že mu neustále vyskakuje páska. Jen se koukněte na to usilovné přemýšlení!





Masopustní veselice


Pilně jsme se připravovali na slavení Masopustu. Na dílnách jsme vyráběly velké zdobené čepce, někdo se zhlédl ve výrobě maškary koně.



Společně jsme vybarvili a složili basu. Ta nám následně posloužila při tradici “pochování basy”. To značí konec veselení a začátek období půstu. Nejenže jsme to stihli s krásným týdenním předstihem, ale navíc jsme tradici též lehce přetvořili. V našem podání jsme basu nepochovali, nýbrž spálili. Byla to přece jenom atrapa…




Celé masopustní odpoledne bylo opravdu velmi příjemné a my děkujeme všem rodičům, kteří se přišli ohřát k našemu slavnostnímu ohni, poseděli, uzenin pojedli, popovídali. Velké díky patří všem, kteří nakoupili občerstvení i pro ostatní. Kdo nepřišel, nechť přijde příště, my se na všechny těšíme.




Jako poslední si prohlédněte naši galerii všehochuť :)




Přátelé, děkujeme, že jste dočetli až sem.


Majte sa famfárově :)


S láskou,

Družitým

Comments


bottom of page