Družinový Masopust

Drazí čtenáři!

Vzhledem k tomu, že pisatelka tohoto blogu strávila půlku února zalezlá doma s nachlazením, bude toto vydání značně osekané. Mno, těžko se píše o něčem, při čem nejste. Těšit se můžete na reportáž z Družinového Masopustu a Galerii všehochuť.

Masopust

Celé masopustní odpoledne proběhlo za báječného slunného počasí. Děkujeme všem rodičům, kteří se přišli ohřát k našemu slavnostnímu ohni a popovídali si s duem šílených masopustních babiček.

Opekli jsme asi tunu špekáčků. Jejich vůně nalákala i starší děti.

V jednu chvíli jsme ovšem pečení přerušili a přišla Rozárka s basou. Kdo čekal, že začne na basu hrát a rozpoutá tak taneční šílenství, ten se nemohl víc zmýlit. S úctou k tradici jsme ji spálili.

Nebojte, jednalo se o Bastrapu.

Jak vzniká taková Bastrapa?

To nejdříve družinářka A. vyrobí veeeeeelkou šablonu z papíru. Šablonu schová do skladu, ale chybička se vloudí a šablona se vypaří, což zatím nikdo netuší.

Až do osudného týdne, kdy se družinářka R. rozhodne, že nastal čas vyrobit na Masopust 2023 ... vy víte co. Něco, na co je třeba šablony.

Hledá v zaprášených zákoutích všech skladů ve škole, v technické místnosti dokonce 2x! Kontaktuje pro jistotu družinářku A., která jí zopakovala to samé, co družinářce B.: Je to ve skladu.

Družinářka R. se koukne do úklidovky v kuchyni a pak jde radši vyrobit novou šablonu. Bylo by legrační, kdybych dokončila tu novou šablonu a v tý chvíli mi někdo přinesl původní verzi,

napadlo ji.

Pak už to šlo šupem. Šablonu překreslí na karton. Karton následně rozřeže a vznikne basa puzzle.

Děti v družině fragmenty nabarví. Přichází družinářka B. s původní šablonou a R. se cítí jako vědma.

Další den nalepí puzzle na další karton.

Pak už následuje jen výše zmíněný smuteční obřad a pohřeb basy žehem. Některé děti nám nejdřív nevěřily, že ta krásná velká basa, kterou v družině vyráběly tři dny, opravdu lehne popelem. Ale brzy pochopily, že to nebyla legrace. Na druhou stranu nikdo nebrečel, tak děti asi pochopily pomíjivost krásy.

Ačkoli ctíme tradice, dovolím si konstatovat, že po spálení basy byla naše muzika chudší. Zkrátka jí něco chybělo a to nám přišlo líto. Celý tento rituál je začátkem období, kdy se až do Velikonoc nemáte veselit.

Takže jsme se veselili jen trochu a jedna babka mám k té umírněné zábavě hrála na ukulele. To musí všichni uznat, že oproti base je ukulele malá a téměř zanedbatelná věc.

Kdo nebyl, měl by přijít příští rok.